Cestování  |  Nový Zéland  |  Milford Trek

Milford trek

O Milford Treku se můžete na internetu nebo informačních brožurkách dočíst mnohé. Například to, že je to jeden z nejhezčích treků na světě. Trek jsme si to zabookovali a zaplatili už někdy začátkem listopadu (tedy ještě před odjezdem), v jakési eufórii, že jedeme na Nový Zéland. Nakonec nám zas tak dobrý nepřipadal. Naopak, oproti ostatním výletům nám připadal spíš slabší.

Milford Trek najdete v jihozápadní části Jižního Ostrova v oblasti Fjordland. Jak už název napovídá, je to krajina fjordů. Opravdu krásné místo. Bohužel tady celkem dost prší - Milford Sound (v něm Milford trek končí) má 6800mm srážek ročně a prší tady v průměru 182 dní v roce. Při plánování treku mrkněte na nějakou srážkovou tabulku.
Za Milford Trek zaplatíte celkem slušnou sumu peněz. Některé položky se dají vypustit, jiné ne. V sezóně za chaty zaplatíte 3x45 dolarů, mimo sezónu 3x15 a pokud máte Backcountry Hut Pass, neplatíte za ubytko (mimo sezónu) nic. Další náklady jsou doprava, a tady to začíná být zajímavé:
Te Anau -> Te Anau Downs = 20$ (nebo vlastní doprava), Te Anau Downs -> Glade Wharf (začátek pěší části treku části) = 61$ (nebo přes sedlo Dore Pass), Sandfly Point (konec pěší části treku části) -> Milford Sound = 32$, Milford Sound -> Te Anau = 45$ (nebo vlastní doprava). Když to teda vezmete mastňácky, podtrženo sečteno necelých 300 dolarů! My jsme tuhle legraci pořídili za 167 dolarů. Tolik hrůzostrašná čísla :)

Příjezd

Do Te Anau, turistického centra, kde se také nachází DOCácká kancelář, ve které si máme vyzvednout lístky, přijíždíme asi s dvoudenním předstihem. Aktuální předpověď počasí je ideální, výhledově to moc dobře nevypadá, minimálně jeden den budeme moknout, to už je ze srážkové mapy víc než jasné. Zkoušíme se tedy zeptat v infocentru, jestli někdo nezrušil svoji rezervaci. Marně. Takže trávíme tyto dva dny v Te Anau a okolí.

Alternativní cesta na začátek treku

Ráno brzy vstáváme a přejíždíme k parkovišti, odkud vede náš alternativní trek. Po padlém stromě přelézáme říčku a míříme k lesu. Pak stoupáme lesní cestou až k místu, kde je třeba přejít potok. Les ustoupí a mění se v kleč. Cestu se nám zpočátku daří sledovat, postupně ale přibývá počet dobře vyšlapaných, ale slepých uliček. Nejhorší je prodíračka klečí. Nakonec to máme úspěšně za sebou a můžeme pohodově stoupat do sedla.

Ze sedla se nám otevřel hezký výhled na fjordy. Škoda jen, že není lepší počasí. Vršky hor se topí v mracích, z některých už padá voda.

420kB
Milford Trek

Popis alternativní cesty na začátek Milford Treku:
Auto si nechte na Carparku za DOC kempem Smithy Creak - jmenuje se Dore Pass Carpark, takový ostrůvek v lese hned u cesty. Pak je třeba přebrodit řeku (když bude moc vody, může to být problém). Boty od didyma si očistěte na stanici za brodem, ať to nešíříte. Cesta lesem je značená úplně skvěle, pak vás to ale vyplivne na takové plato a prakticky jakmile překročíte potok, jsou tam už jen mužíci, nebo nic, a jen velmi zřídka DOCácké trojúhelníčky. Je třeba jít podél potoka (popř. přímo korytem) co nejdál až k takovým tmavým skalkám a pak přejít na svah napravo. My to vzali klečí ve svahu a byla to dost nechutná prodíračka. Za pásem kleče už je zase trochu zřetelnější cesta a sem tam i nějaký ten mužík, nebo prastarý cákanec oranžovou barvou na skále. Skalky na svahu před vámi, kde se celé údolí uzavírá, je třeba vzít obloukem vlevo a pak je na správném místě projít. Ze sedla je třeba slézt šikmo vpravo dolů a jakoby traverzovat suťové splazy při jejich spodním okraji. Cesta přes tyto splazy je vidět už ze sedla. Musíte se dostat na hřbet vpravo. Výškově dokonce trochu nastoupat nad úroveň sedla. Pokud byste to vzali ze sedla přímo dolů, jsou tam pak skalnaté srázy. No a po tom hřbetu pak dolů až k lesu a pak je to už zase jednoduché, leč trochu blátivé. Značení té střední části tohohle přechodu je dost špatné. Prakticky rezavé tyče s modrou (nebo žádnou) šňůrkou, které na dálku (kolem 100m) blbě vidíte i když je hezky - natož tak v mlze nebo za deště. Cesta nahoru tak 3-4 hodiny, dolů tak 3 a pak ještě 1,5 hodiny na Clinton Hut.

239.4kB
Milford Trek

Cesta na Clinton Hut

Jedna z mála věcí, které mě na tomhle treku opravdu uchvátily je zdejší řeka. Je tak průzračná, až je to k nevíře. Po chodníku upraveném lépe než v městském parku se dostáváme k první chatě. Přišli jsme jako poslední, takže už nemáme výběr postelí. Ubytování je ve dvou velkých budovách, kde spí všichni pohromadě. Všichni už jsou ve společenské místnosti. Čekal jsem, že tady bude trochu jiné věkové složení. Markéta a já tu jsme skoro nejmladší a asi jediní typičtí trekeři. Většina lidí teď vaří, večeří a nebo mastí karty. Pak příjde vysoký vyhublý chatař. Následuje jeho trochu zdlouhavá (ale podle reakcí asi celkem vtipná) přednáška. Večer se jdeme ještě mrknout na svítící červy. Skutečně jich tam pár je. Měl by být k vidění i noční nelétavý pták kiwi, ale na toho bychom museli mít opravdu velké štěstí.

462kB
Milford Trek

Cesta na Mintaro Hut

Přestože to na další chatu není daleko, pár lidí ráno vstává ještě za tmy. Bohužel u toho docela rámusí. V klidu se vyspíme a posnídáme skoro už v prázdné jídelně. Ostatní už dávno vyrazili. Markéta se ještě fotí s chatařem. Během dne pak zase všechny potkáváme, a to se docela slušně flákáme a zdržujeme focením.

435kB
Milford Trek

Cesta na Dumpling Hut

Už v noci začalo pršet. Leje jak z konve. Okolní kopce jsou jeden velký vodopád. Bohužel víme, že budeme muset pokračovat dál. Z Clinton Hut sem totiž dorazí další várka návštěvníků tohoto přeorganizovaného treku. Nakonec se oblékáme a v totálním lijáku vyrážíme dál. Čeká nás výstup do sedla, nejvyššího bodu treku, a následný sestup na Dumpling hut. Tento úsek má být tím nejhezčím, co se dá na Milford Treku vidět. Bohužel počasí tentokrát nevyšlo. Nálada není úplně nejlepší, začínáme mít pocit, že jsme se s tímhle výletem trochu sekli. Markéta se po 45 minutách ještě vrací na Mintaro pro zapomenutou flísku.

Pršet nepřestává. V pravidelných intervalech vylévám bazének, který se mi tvoří pod pláštěnkou batohu. V sedle je pak postavená taková budka. Tady už je pěkně plno a ty lidi už mě fakt štvou. Hlavně tím, jak se chovají. Třeba vlezou do chaty a teprve až tam ze sebe začnou vylévat vodu. Vaříme si aspoň čaj na zahřátí. Pokračujeme dál, dolů ze sedla skoro běžíme. Míjíme i největší vodopád Nového Zélandu - tam vede asi kilometrová odbočka. Momentálně pro nás moc zajímavý není, vodopády jsou všude kolem nás.

Kousek před Dumpling Hut je cesta zaplavená. Aspoň už ale přestalo pršet. Cesta dál je uzavřená a tak chvíli čekáme, co se bude dít. Asi nás budou přepravovat vrtulníkem. Tak si říkáme, že když už se tenhle výlet tak nevydařil, aspoň se kousek proletíme. Voda ale začala klesat a tak můžeme pokračovat dál. Dorážíme na Dumpling Hut.

Poslední úsek

Poslední úsek vede opět lesem a je to spíš takové nutné zlo. Nakonec čekáme na loď která nás vezme až do Milford Soundu, cíle naší cesty.

394.6kB
Milford Trek

V Milford Soundu, k našemu velkému překvapení, potkáváme Aničku s Lenkou. S holkama jsme bydleli v Hastings. Úžasná náhoda, která se nám navíc nárámě hodí, protože nás holky hodí k naší Mazdičce.

Poslední aktualizace 14.11.2014 v 23:13, © 2009 Lukáš Cimala