ePUB

Skály  |  Sardínie 2008

Sardínie

26.dubna až 10.května 2008

Obecné informace

Italská Sardinie leží ve Středozemním moři. Na severu je oddělena od Korsiky jen úzkou úžinou. Sardínie je vesměs hornatá, geologicky se jedná o prvohorní žulu a rulu, pro nás lezce oblíbený vápenec, krystalickou břidlici a čedič. Nejvyšší vrchol Punta la Marmora sahá do výšky 1834m. Ostrov je rozdělen na osm provincií s hlavním městem Cagliari.

A jak je to s podnebím? V létě je tu horko a skoro neprší, zimy jsou mírné a docela deštivé. My jsme na Sardinii jeli na konci dubna a na lezení už bylo docela teplo. Moře bylo dost studené, ale taky jsme se koupali. Ideální na lezení by byl tak březen až květen a pak třeba asi říjen až listopad.

Na Sardínii jsme lezli cesty v obtížnosti někde mezi 5a a 6b. Měli jsme s sebou lezeckého průvodce Pietra di Luna od Maurizia Oviglia. Navštívili jsme oblasti Siniscola, La Poltrona, Fuili, Biddriscottai, Cala Luna, Cala Goloritze, Cala Figera - Calamosca, Punta Pilocca, Scogliera di Pranu Sartu, Masua, Posada.

Siniscola

Na skály se dostanete tak, že projedete městečkem Siniscola, po mostě nadjedete dálnici a hned za ní už v podstatě vidíte skály: Po právé straně nad cestou a vlevo přes údolí. Parkuje se na cestě u krajnice. V Siniscole se leze po šedém vápenci se žlutými převisy, cesty jsou v zásadě jednodélkové. Klasifikace cest oproti průvodci moc nesedí, spousta cest v průvodci chybí, naopak některé z průvodce jsme v terénu nenašli. Jištění je dobré.


Siniscola

Cala Gonone - La Poltrona

La Poltrona je poměrně hezká lezecká oblast. Vápenec tady má šedou barvu. Cesty nejsou oklouzané. Na plotnách vás drží ostré dírky a lišty. Převisy tady v podstatě nenajdete, jedná se čistě o plotnové lezení. Jištění je dobré, komplet vyborhákováno. Lehčí jednodýlkové cesty jsou v sektoru napravo, těžší a převážně vícedélkové cesty (až 110 m) jsou v samotném kotli. Oblast je to docela oblíbená.


Cala Gonone - La Poltrona

Cala Gonone - Fuili

Lezeckou oblast Fuili musím opravdu doporučit, rozhodně byste ji neměli minout. Nachází se tady dostatek cest i pro rekreační lezce. Přístup do oblasti je snadný: Z Cala Gonone jedeme na jih po asfaltce podél pobřeží kam až to jde, tam zaparkovat a dál pěšky. Z Fuili vede turistická stezka do Cala Luna. Od cesty seběhnout po schodech dolů a pak už do jednotlivých sektorů dle chuti.


Cala Gonone - Fuili

Cala Gonone - Biddiriscottai

Poslední den v Cala Gonone míříme do oblasti Biddiriscottai. Lezení má tady jednu obrovskou výhodu. Jeskyně je skoro celý den ve stínu a dá se tady lézt i za deště. Cesty v jeskyni jsou jenom 15m dlouhé, ale mimo ni najdeme i dlouhé (ale už těžší) cesty.


Cala Gonone - Biddiriscottai

Cala Figera - Calamosca

Cala Figera se nachází na takovém tom výběžku v jižní části Calagari. Je to vlastně přímo ve městě, takže s nějakým přespáváním tady raději moc nepočítat. Skála je celkem fajn, ikdyž cesty nedosahují nijak závratné délky. Stín je tady jenom ráno, takže během horkých dnů je lepší vstávat trochu dřív a začít lízt co nejdřív. Naštěstí nám foukal příjemný chladný větřík, který ostré sluníčko kompenzoval. Lezení je nad mořem, stěny jsou kolmé i převislé. Vápenec je teda na některých cestách trochu uklouzaný. Jištění je dobré.


Ondra na Cala Figera

Punta Pilocca

Lezecká oblast Punta Pilocca se nachází přibližně severně od Iglesias. Je to tedy ve vnitrozemí. Krajina je tady trochu poničená (těžbou) a liduprázdná. Jsou zde však viditelné snahy o revitalizaci. V samotném místě lezení je to ale hezké. Přístup do lezecké oblasti Punta Pilocca je možný jak z východu, tak ze západu. Nutno říci, že pro variantu východ se hodí vyšší podvozek.

Pěšina vedoucí pod stěnu je označena cedulkou. Se spaním je to tady naprosto v pohodě, kempovali jsme přímo na nově upraveném parkovišti s lavičkami a tekoucí vodou z kohoutku. Dokonce tady jsou vyzdívaná ohniště. V Puntal Pilocca se leze na mírně ukloněné až převislé skále. Jedná se o naprosto parádní vápenec výjimečné kvality. Jištění je tradičně perfektní, v některých cestách průvodce doporučuje vklíněnce. My jsme lezli na plotnách pod převisem, tam bylo opravdu nádherné lezení - shodli jsme se, že asi jedno z nejlepších, jaké jsme na Sardinii okusili. Klasifikace tady ale někdy moc neodpovídá, takže i v nějakém 5c se můžete cítit hodně nejistě, kdežto kousek vedle vyšvihnete 6b, ani se moc nezapotíte. Stěna je už brzo odpoledne ve stínu, ale ráno to sem dobře praží. Dostatek jednoduchých cest.


Punta Pilocca

Scogliera di Pranu Sartu

Tady jsme nelezli. Slanění do útesu prý vede do cesty Pista Ciciabile (nachází se za dírou v plotě napravo od parkoviště kousek od mužíka z kamenů). Jinak se tady nachází i řada klasických cest, které se asi postupně dojišťují fixním jištěním. Podrobné informace o nových cestách má nějaký místní lezec (něco jako správce oblasti) někde u Masui - kontakt na něj je v průvodci. Nejlehčí délka nejlehčí cesty za 6a+ a je potřeba lano délky 70m.


Útes poblíž oblasti Scogliera di Pranu Sartu

Masua

Lezení v Masui nám bylo právem doporučeno. Krom dobré vápencové skály to tady je hezké i krajinově. Přímo od skal je výhled na moře a na pobřeží. Jištění je opět dobré, ale najdeme zde cesty, kde už nejsou borháky tolik na husto a hrozí trochu delší pády. Spaní je možné v již zmiňovaném neoficiálním kempu, voda tady asi není, je tedy třeba kupovat balenou. Dá se ještě lézt na výrazném ostrově Pan di Zucchero - skalisku s travnatou sjezdovkou nahoře - ale tam je třeba dostat se na loďce. Nějaké loďky byly pod kempem, třeba by se daly vypůjčit.


Masua
Poslední aktualizace 01.11.2014 v 10:14, © 2008 Lukáš Cimala